9 týdnů Baroka

Městský farní kostel byl postaven krátce po založení města v druhé polovině 13. století. Do konce 14. století městský farní kostel tak zchátral, že hrozilo jeho zřícení. Po první přestavbě se farní kostel v té době stává nejbohatším a nejkrásněji vybaveným z celého klatovského děkanství. Jeho největší sláva však patří do doby uctívání mariánského obrazu. Zázrak, kdy obraz Matky boží začal poprvé ronit krev, se stal v roce 1685. Po jeho umístění do arciděkanského kostela se stal záhy významným poutním cílem. To si vynutilo zdokonalení a zlepšení vnitřní výzdoby oltářní v tehdy panujícím barokním slohu. Raně barokní oltáře mají několik výtečných plastik z dílny pražského sochaře M. V. Jaecla. Poslední významnou přestavbu provedl v letech 1898–1908 architekt Josef Fanta. Při ní byly odstraněny barokní úpravy vlastního kostela a jeho vnější podoba záměrně přizpůsobena jeho vzhledu na rytině Jana Willenberga zobrazující Klatovy v roce 1602 a doplněna některými novogotickými prvky.

PROGRAM
Vyvrcholení letošních klatovských pouťových oslav u příležitosti 330. jubilea zázraku obrazu zdejší Bohorodičky, který se 8. července 1685 začal „krví potit“ a brzy proslul četnými zázraky, připadne na neděli 12. července. Při slavné poutní bohoslužbě zazní hudba z doby habsburské monarchie konce 17. století, kdy se proslulost Klatov a jejich zázračného obrazu šířila po celých českých zemích. Ve spolupráci s Evropským hlavním městem kultury / Plzeň 2015 a pod dohledem předního odborníka na českou hudbu 17. století Michaela Pospíšila se interpretace ujme klatovské Kolegium pro duchovní hudbu, jež si na pomoc přizve další dva významné plzeňské soubory – Komorní sbor českých muzikantů (sbormistr Martin Červenka) a komorní orchestr Consortium musicum.
V rámci poutního hudebního programu Kolegia pro duchovní hudbu budou prezentována také díla méně známých skladatelů působících na území monarchie té doby. Mezi ně patří například Leopold I. (1640–1705), zručný skladatel, který zhudebnil mariánské antifony Sub tuum praesidium. Čestné místo v programu zaujme kompoziční mistrovství svatovítského kapelníka Mikuláše Františka Xavera Wentzelyho (1643–1722), autora Salve Regina, kombinující chorální inspirace a polyfonní sazbu v přísném stylu se svěžím stylem téměř vivaldiovského ražení. Opomenout nelze ani tvorbu kroměřížského kapelníka a zdatného polního trubače Pavla Josefa Vejvanovského (1639/1640–1693), autora Sonaty Vespertiny pro dvě trumpety a doprovodný instrumentální ansámbl. Uslyšíme i anonymní text písničky K Panně Marii Klatovské, jenž vznikl nedlouho po klatovském zázraku a Klatovští si jej opsali do tištěného exempláře kancionálu Václava Matěje Šteyera.

UMĚLCI A ÚČINKUJÍCÍ
KOLEGIUM PRO DUCHOVNÍ HUDBU KLATOVY
KOMORNÍ SBOR ČESKÝCH MUZIKANTŮ
KOMORNÍ ORCHESTR CONSORTIUM MUSICUM

Vstupné: dobrovolné VSTUPENKY NA MÍSTĚ
Kapacita: 200 míst
Programový partner: Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy

MAPA  ZPĚT